Když nemůžete spát, obraťte se k přírodě pro pomoc

Stresové situace se nevyhnou žádné z nás. V práci nevíte, kam dřív skočit a doma vás ještě čeká druhá směna. Při síle vás drží jen myšlenka na teplou postel, ve které na stres zapomenete a odpočinete si. Večer ale nemůžete dlouho usnout a ráno se vzbudíte ospalá a malátná. Po několika takových nocích jste na hranici vyčerpání a vážně přemýšlíte o návštěvě lékaře, který by vám předepsal léky na spaní. Zároveň ale nechcete svůj organizmus zatížit léky a ohrozit ho případnými vedlejšími účinky. Pokud je nespavost jen krátkodobým problémem vyvolaným stresem, poraďte se s odborníkem o přírodní pomoci.
 
Důležitá je kvalita spánku, ne jeho délka
Spánek dává odpočinout jak naší mysli, tak našemu tělu. V takzvané REM fázi, kdy se zdají sny, relaxuje mysl, v NREM fázi zase odpočívá svalstvo. Každý člověk třetinu svého života prospí, proto bychom měly dbát na to, aby byl náš spánek kvalitní a my si pořádně odpočinuly. Nepotřebujeme spát 12 hodin denně, o počet naspaných hodin totiž nejde. Hlavní je kvalita spánku. Je lepší spát kvalitně 5 hodin, než se celou noc budit a převalovat. Příroda nám podává pomocnou ruku v podobě bylinek, které organizmus uvolní a tím nám dopomohou ke kvalitnímu spánku.
 
Kořen kozlíku lékařského působí individuálně
Účinky Kozlíku lékařského (Valeriana officinalis) popsal už Hippokratés, antický lékař Galén ho předepisoval jako lék na nespavost. Kromě nespavosti pomáhá kozlík lékařský i při roztěkanosti, úzkosti a rozčilení, ulevuje při migrénách. Můžete ho použít i během dne při stresové situaci, pravděpodobně se vám ale bude chtít spát. Zmírňuje příznaky některých nemocí zažívacího traktu, jako je syndrom dráždivého tračníku, dále uvolňuje křeče a tiší bolesti. Uvolňuje hladké svalstvo zažívacího ústrojí a působí proti nadýmání. Účinky kozlíku jsou individuální, u někoho začne působit až po několikadenním či několikatýdenním užívání.  U jiné uživatelky může kořen kozlíku v důsledku předávkování vyvolat bolesti hlavy, hučení v hlavě či žaludeční nevolnost. Obecně se nedoporučuje kozlík užívat déle než tři měsíce v kuse. Mohla by vzniknout tolerance k bylince a ta by se stala neúčinnou. Pokud byste kvůli tomu zvýšila dávky, mohla by zklidňující bylinka organizmus naopak vybudit a způsobit například bušení srdce.
 
Meduňka zklidní srdce a odradí komáry
Meďuňka lékařská (Melissa officinalis) významně zklidňuje trávicí trakt a srdce, také zpomaluje tep a mírně snižuje krevní tlak. Mimo to zvyšuje sekreci žluče a zabraňuje nadýmání. Navíc má i antibakteriální a antivirotické účinky, rozdrcené listy natřené na kůži působí jako repelent proti komárům. Olej z meduňky je oblíbeným pomocníkem při relaxační aromaterapii. Meduňkový čaj navozuje klid a přivolává příjemný spánek, je rovněž dobrý na zažívání. Nedoporučuje se bylinku užívat při nemocech štítné žlázy, jelikož by mohla zabránit vstřebání léku.
 
Na srdce je srdečník
Už podle názvu bylinky Srdečník obecný (Leonorus cardiaca) snadno uhodneme, že má pozitivní účinky na srdce. Bylinka srdeční sval posiluje, tlumí arytmie a celkově zklidňuje srdeční činnost. Dále mírně snižuje krevní tlak a působí sedativně, čímž pomáhá při nespavosti, úzkosti a nadměrné vznětlivosti. Užívá se k zlepšení problémů provázejících menopauzu. Srdečník vyvolává děložní stahy, proto se nedoporučuje užívat ho v těhotenství, jelikož v extrémním případě hrozí nebezpeční potratu. Lidé s poruchami srážlivosti krve by se této bylinky měli vyvarovat, jelikož patrně způsobuje ředění krve.
 
Mučenka pomáhá proti bolestem nervového původu
Mučenka pletní (Passiflora incarnata) patří také mezi bylinky zklidňující organizmus. Užívá se k potlačení úzkosti a při léčbě nespavosti. Dále pomáhá při bolestech nervového původu, hysterii, při zrychlené srdeční činnosti a při křečovitém astmatu. Zajímavostí je český název bylinky. Dostala jej podle svého květu, ve kterém lze spatřit nástroje mučení Ježíše Krista: tři černé čnělky s bliznou jako hřeby, pět prašníků jako kladiva a věnec barevných vláken okolo jako trnová koruna.
  
Chmel je účinné sedativum, pomáhá i při ženských problémech
Chmel obecný (Humulus lupulus) má i jiné kvality, než které si ve spojitosti s ním vybaví náš pivomilný národ. Chmel má výrazný sedativní účinek. Užívá se při nespavosti, nervovém rozrušení, neklidu, při nadýmání a při klimakterických obtížích. Kromě toho podporuje trávení, má dezinfekční účinky a reguluje menstruační cyklus. Na českém území má dlouhou tradici, první zmínka o jeho pěstování pochází z roku 859. Kromě svého uklidňujícího účinku také povzbuzuje chuť k jídlu a mladé výhonky chmele obsahují hodně vitamínů skupiny B a minerální látky.
 
Bylinky mají oproti lékům na spaní řadu výhod, musíme je ale užívat rozumně
Bylinky na rozdíl od léků na spaní nemají vedlejší účinky a nezpůsobují malátnost. Zklidňují srdce i tělo a k spánku tak ukolébají. Díky tomu je kvalita spánku lepší. Bylinky si můžete připravit například jako čaj. Nevýhodou je ale nepřesnost dávkování, jelikož při přípravě čaje obtížně odhadneme množství účinné látky. V tomto ohledu je přesnější bylinná tinktura a tobolky. V tobolkách jsou bylinky ve své nejstabilnější formě výtažku. Na obalu krabičky zjistíte jejich přesné množství obsažené v kapsli, což vám usnadní dávkování. Těhotným a kojícím ženám se obecně nedoporučuje ani užívání bylinek. I zde jsou ale výjimky, poraďte se o nich s odborníkem. Váš lékař či lékárník by zároveň měli být informování o lécích, které užíváte, aby nedošlo ke kontraindikacím. Bylinky užijte večer, kdy už máte klid a nemusíte řešit žádné stresové situace. Optimální je doba půl hodiny až hodinu před plánovaným usnutím. Ačkoli jsou bylinky přírodní, neberte je plnými hrstmi. I přírodními extrakty se lze předávkovat, pokud jich vezmete nepřiměřené množství. Pak vás nemine bolest hlavy či nevolnost. Všeho moc škodí, a proto i s přírodními extrakty opatrně.